Where are we now?

25. ledna 2013 v 20:31 | Janie |  o ničem
Tenhle článek jsem chtěla psát v pondělí. (Dneska je pátek, a už si ani nepamatuju, kolik měsíců jsem nebyla v pátek večer doma.) Nenapsala jsem ho tehdy, protože jsem se po přechozích zkušenostech rozhodla, že si to nechám chvíli projít hlavou, než začnu psát hromady nadávek na všechny moje kamarády a známé a zveřejňovat je na internetu. Kupodivu to sdělení zůstalo téměř v nezměněné formě. Prošlo to.


Vlastně je to nesmysl, ale když někdo někomu čte Blog, je to jako by mu četl Deník. Ne, je to horší - do Deníku se píše podle skutečnosti, ale na Blogu lidi dost přeháněj. Přesto ale nelituju ničeho, co jsem napsala. Myslela jsem to vážně a myslím si to i teď. I když se situace už trochu uklidnila. Kromě toho jsem byla naštvaná na něj, a ne na tu osobu, která se teď kvůli tomu začala chovat úplně jinak.

(Jo, zase si někdo přečetl můj Blog. Už na to vážně seru.)

Dneska to ale vidím mnohem optimističtěji, než v pondělí. Vidím všechno optimisticky přesto, že nebudu mít na vysvědčení jedinou jedničku, včetně chování (protože přijít za půl roku osumkrát o pět minut pozdě je hroznej zločin), už před třema týdny jsem měla odevzdat práci o populační politice KLDR (jo...), matka našla všechny prázdný i plný flašky poschovávaný po pokoji, protože mi zase po letech prohledávala věci, a nemám už ani na pivo (nehledně na to, že mám jedno poslední cígo). Optimismus pramení z toho, že... posledních pětadvacet dnů jako by nebylo. Kde je moje odmilování? Nevím vůbec, co si o teď mám o tom všem zas myslet.

(Je vtipný, že je to zase dvacet pět dní, jako posledně - pamatuju si to, protože jsem o tom psala báseň. Nic převratnýho: Pětadvacet dnů bez lásky/To už začínám mít otázky apod.)

Ale aspoň mě to donutilo udělat to, co jsem chtěla udělat už dávno. Už na konci loňského roku jsem naplánovala, že sestavím sbírku svých básní, proložím je nějakejma trefnejma citátama a pak... to nebudu nikomu dávat, protože mi to přijde trapný a sentimentální, a skončí to někde na dně šuplíku. Stejně to stojí za to. (Mám na to konečně čas, když jsem doma, víte?)

Poslouchám novou písničku Davida Bowieho a zase se cejtim dobře. (Na jak dlouho?) ...A stejně budu vypadat na tom trapným maškarním plese nejhustějc ze všech!



 


Komentáře

1 Someone Invisible | E-mail | Web | 25. ledna 2013 v 20:42 | Reagovat

Já si zas říkám, kolik měsíců už jsem nebyla v pátek večer venku...
Já přišla pozdě patnáctkrát... díky bohu na hodiny učitelů, co choděj taky pozdě, takže je potkám na schodech, popovídáme si atd...
S matkou nápodobně, akorát u mě nemá co najít, ale o to víc to hledá...
Já na blog píšu stejně jako do deníku a stejně doufám, že osoby, o kterejch tam píšu, na to nepřijdou. Jedna to čte určitě, ale ta mi nevadí. Je to ale začátek...
Tak tu písničku poslouchej nepřetržitě :-D

2 Seš mi fuck. | Web | 26. ledna 2013 v 1:32 | Reagovat

Musim uznat, že dřív jsem přeháněla víc.
Pozdní příchody? Můžu bejt ráda, že mi je třídní vodpustil.

A jen tak mezi řečí, už jsi našla bubeníka do kapely? (mam náladu na poslouchání "domácích" kapel.)

3 WildChild | Web | 26. ledna 2013 v 16:17 | Reagovat

Ta jeho nová písnička je úplně dokonalá, také jí teď stále poslouchám a nechápu, jak ten chlap dokáže v tomhle věku bejt furt tak dokonalej...

Hodně ráda bych si přečetla tvou sbírku sentimentálností....

4 jana-janishka | Web | 28. ledna 2013 v 19:18 | Reagovat

Ahoj,dáš mi prosím hlas pro jana-janishka?
Tady: karinka28.blog.cz/1301/soutez-o-sperk-kdo-se-stane-vitezem
Předem mockrát děkuju a hlas ti klidně oplatím!
A promiň za reklamu!
PS:Máš pěkný blog!

5 Jimmy Mindfucker | Web | 28. ledna 2013 v 21:16 | Reagovat

Lidi, kteří vůbec mají potřebu číst blogy svých kamarádů (v případě, že to dělají tajně, aby to pak mohli použít proti nim) je jedna z velice ubohých a nekamarádských věcí.. I když na druhou stranu pokud dotyční blog nemají, tak si jen těžko dokážou uvědomit, jak děsně odlišný jsou to světy.

6 Borůvka | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 23:53 | Reagovat

Maminky by neměly mít přístup k věcem svých dětí, pro dobro všech.

7 Meggy | Web | 30. ledna 2013 v 15:05 | Reagovat

Já nevím, už to tak nějak mám asi tak, že vlastně ani moc neřeším, kdo všechno si přečetl můj blog, protože mi přijde, že kdybych věřila tomu, že to nikdy nikdo neobjeví, asi bych se z toho pak posrala.
A to maškarní by mohlo být zajímavý:D

8 Blé | 31. ledna 2013 v 12:49 | Reagovat

nejhustějc 8-)

9 Říjnová | Web | 31. ledna 2013 v 22:07 | Reagovat

Normálně, na jednom blogu je záhlaví, kde je výřez z podobného obrázku, jako máš tady. až mě to znejistilo :D
No nic.
Hm, na lidi ser. Co s nima, at si každej myslí, co chce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.