Největší přání

23. prosince 2012 v 12:46 | Janie |  o ničem
Nikdy si nedávám na Nový rok nějaká předsevzetí. Píšu si jenom seznam přání. Seznam toho, co si přeju, aby se v příštím roce stalo. Seznam přání na tento rok měl třicet položek, a je docela depresivní to číst, jelikož si tak uvědomuju, že se z toho skoro nic nestalo. Většinou jsou to ty položky, které jsou na tomhle seznamu každoročně a asi nikdy nezmizí. Koupit si elektrickou kytaru. Napsat Knihu. Setkat se s Joan Jett. Jet na Pod Parou fest. Neřešit zbytečné věci. Problém je v tom, že tomu každý rok doopravdy věřím, že se to všecko splní. Že se vážně změním (protože většina těch věcí se týká něčeho, co ne/chci dělat), že bude všechno podle mých představ.


Trochu to souvisí s mým Seznamem věcí, co chci zažít než umřu. Ten má taky asi přes třicet položek, a pořád přibývají. Kolik věcí z toho Seznamu se zatím splnilo? Jedna věc. Vážně. A to ještě k tomu byla taková kravina. Asi by mi vadilo, kdyby se všechno splnilo a já najednou měla pocit, že už se na nic nemůžu těšit a že už mám všechno za sebou, ale přece jenom bych ocenila, kdyby se něco z toho stalo. Aspoň někdy. Opět, je to depresivní. (I když vždycky, když ten Seznam pročítám, celkový dojem trochu vylepšuje podpis Jany Kratochvílové s věnováním "Milé krásné 'Rumové víle' (moje jméno na Facebooku)" na obálce. Ano, Jana Kratochvílová si mě pamatuje. A když se mi podepisovala, řekla mi, že mám hezký vlasy. Nekecám. Ona!)

Měli jsme ve škole filmový festival a na něm je vždycky povinný úvodní film. Pro nás to byl film Největší přání od Olgy Špátové. Je to dokument složený ze dvou dokumentů jejího otce (jeden ze šedesátých let, druhý z léta 89) plus nově natočených scén - a všechno to spočívá v tom, že se ptali různých mladých lidí, jaké je jejich největší přání. Bylo zajímavý sledovat hlavně to, jak se ta přání měnila v průběhu času. V těch nejstarších záběrech každý říkal, že by se chtěl oženit/vdát, mít rodinu, děti a nějaké zaměstnání. A teď? Jediní, kdo tam řekli, že chtějí mít rodinu a děti byli katolická dívka a kluk v pasťáku. (Ne spolu.) Myslím, že ale hodnota toho filmu celkově spočívá spíš v tom, že to donutí člověka přemýšlet. Protože každý si při sledování toho filmu položí tu otázku - Co je moje největší přání?

Přemýšlela jsem o tom. Ještě asi celý den. A přišla jsem na to, že mým nějvětší přáním není vydělávat spoustu peněz. Ani změnit politickou situaci v ČR, ani zachránit životní prostředí. Dokonce ani stát se rockovou hvězdou. (Dobře, to je na druhém místě.) Možná se to časem ještě změní, ale teď říkám, že moje největší přání je začít chodit s nějakým klukem, vdát se za něj, bydlet s ním, mít s ním čtyři děti a kočku a nikdy se nepřestat milovat; každý den vedle něj usínat a i se probouzet; celý život spolu žít a spolu taky umřít.

Zní to hrozně, co? Nikdy předtím by mě nenapadlo, že bych mohla na něco takovýho jenom pomyslet. Znamená to snad, že jsem trochu dospěla?

If I could say what I want to say
I'd say I wanna blow you... away
Be with you every night
Am I squeezing you too tight?

If I could say what I want to see
I want to see you go down ...on one knee
Marry me today!
Guess, I'm wishing my life away
With these things I'll never say
(Avril Lavigne)
 


Komentáře

1 Someone Invisible | Web | 23. prosince 2012 v 18:40 | Reagovat

Tak to nevím, jestli tohle nespadne. Dala jsem to na kroužek, ten jsem dobře zavřela, na to ještě další, zkoušela s tím chvíli různě pohybovat a lomcovat a nezdá se, že by to chtělo spadnout...
Moje největší přání... No, asi opak. Nevdát se, nemít děti, nebydlet v pěknym domě/bytě a tak... A vlastně umřít co nejdřív...

2 Seš mi fuck. | Web | 23. prosince 2012 v 21:56 | Reagovat

Mým největším přáním je bejt šťastná.
Ale na tom klukovi, rodině, zázemí a tak.. nějak mi na tom vždycky záleželo. I když jsem si řikala, jak nehorázně trapný to je. Chci to. Každej potom pece touží, ne?

3 Borůvka | E-mail | Web | 25. prosince 2012 v 22:37 | Reagovat

Seznam přání do nového roku je fajn nápad, Seznam věcí, co musím udělat, než umřu, už mám v rozepsaných článcích. :3

4 WildChild | Web | 26. prosince 2012 v 23:25 | Reagovat

Na ten dokument jsem se chtěla děsně podívat. Ono, když se nad tím zamyslíš, ani nemůže být jiný 'největší přání' než nesmrtelná láska, protože to jediný je kurva nadpozemský...

5 Sentencia | Web | 28. prosince 2012 v 11:15 | Reagovat

to je asi poprvé, co jsem narazila na člověka, který si dělá podobný seznam, co já ;) taky mám seznam přání celkových a pak další na každý rok zvlášť. Upřímně? Já když jsem teď ten seznam pročítala, tak jsem se rozbrečela, protože jsem zjistila, že jsem z toho skoro nic neuskutečnila a nejspíš asi ještě neuskutečním, i když bych tak moc chtěla. Jak jsi psala - je to silně depresivní. Nemám tohle období ráda, právě kvůli tomuhle závěrečnému bilancování... člověk si totiž uvědomí, že ztratil další rok tím, co dělal všechny předchozí.

6 Someone Invisible | E-mail | Web | 28. prosince 2012 v 11:31 | Reagovat

Já teda mám akorát deset korun, co zbyly z 500 od babičky, kterou jsem byla (babičkou) nucena investovat do pásku...
Já teda nikoho za sebe platit nenechám :) Oni ty lidi taky nemaj majlant (no, s vyjímkou pár, co maj 500 tejdně + peníze na vyžádání)...
A ty peníze, který mam určený na basu, nepočítám nikdy. A proto je neutrácím. A  za pivo je nedám. Protože do hospody nejde nikdy nikdo. Maximálně do čajky...

7 Sjuzi | Web | 28. prosince 2012 v 15:11 | Reagovat

Joo, nad věcma, co chci zažít než umřu přemýšlim často. Nikdy jsem si je nezapisovala, ale nejspíš to někdy udělám, protože už si to přestávám všechno pamatovat. Myslim, že by tam těch věcí bylo hrozně moc. :D

Když ad tim tak přemešlim, tak mý největší přání je nejspíš neumřít sama. Každopádně to tvoje přání mě docela udivilo, vážně jsi to psala ty??

Asi jsi vážně dospěla...;)

8 Someone Invisible | E-mail | Web | 29. prosince 2012 v 21:24 | Reagovat

To si taky říkám... A ostatní mi to taky říkaj... Ale já mam sukni svojí oblíbenou a jinou neunosim...(Ale možná větší problém je, že se nedostanu ke vzorům látek, jaký bych chtěla) :D

9 Sjuzi | Web | 30. prosince 2012 v 15:38 | Reagovat

Koukám, že to máš taky pěkný... Ale zas se aspoň  nenudíš, no.

Mohly bysme si zas někdy společně postěžovat, co všechno nás sere. :D

10 Someone Invisible | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 19:38 | Reagovat

Tak jak v čem... Třeba můj bratr je skoro ve všem zvýhodněnej... Snad jenom mě by se tolerovala přání novýho a novýho oblečení...
A jen doufám, že nebudu stejná za pár let... Stejně divná a nesmyslná...

11 ratuska | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 20:52 | Reagovat

"kdyby se všechno splnilo a já najednou měla pocit, že už se na nic nemůžu těšit a že už mám všechno za sebou" - Tak tenhle pocit už nějaký čas mám a je to dost na hovno. Co bych dala za tak naplněnej seznam.
Moje přání je dost podobný, tedy bez toho vdávání a dětí, úplně by mi stačilo někoho mít vedle sebe, milovat ho a vědět, že on miluje mě.

12 Someone Invisible | E-mail | Web | 1. ledna 2013 v 16:41 | Reagovat

Díky...Jo, aspoň za hovno stát snad bude :D
A at ti taky vyjde, co chceš a i to, co zatím nechceš (jako, to dobrý, samozřejmě) :D

13 Meggy | Web | 1. ledna 2013 v 20:22 | Reagovat

Tyjo. Když to tak čtu, je to hezký. Víš, když jsem se koukala na ten film, vlastně jsem moc nepřemýšlela o tom, co je mým největším přáním. Vždycky, když je třeba nový rok, nebo něco, tak si říkám, co bych si třeba napsala do deníku jako předsevzetí, teda přání, protože to taky nerada nazývám předsevzetími, ty se přece neplní. Ale nikdy nevím, co bych tam řekla. Je spousta píčovin a možná i důležitých věcí, který bych si přála a samozřejmě některý mají větší váhu a některý menší, ale stejně bych si nedokázala vybrat. A proto si nakonec říkám, že když je člověk šťastnej, tak nezáleží na tom, kde je a kdo je.
Ale jak píšeš to s tím klukem a dětma. Víš, myslim si, že takovýhle sny má skoro každej. Já vím, že někdo to neříká, že někdo se za to stydí a že někdo ti řekne, že to je takovej kýč, že  je blbost si to přát. Ale nedokázala bych žít bez toho, abych aspoň trochu věřila, že se sny plní. Zaklepu to! A o tom to všechno je.
Sakra, už asi píšu blbosti. A píšu toho moc. Ale ty snad víš, jak to myslím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.