Jsem kluk

16. června 2012 v 15:41 | Sweet Jane |  o ničem
Nenapadlo mě to poprvé, ale včera jsem si to zase výrazně uvědomovala. Chovám se tak, jak se, podle většinové společnosti, chovají kluci. Kámoši mi říkají, že mám klučičí myšlení a klučičí smysl pro humor. Snažím se působit drsně a nepřístupně, a nikdy bych nedovolila, aby mě někdo viděl brečet. Nechávám se vyhecovat k naprostým kravinám, aby si nikdo nemohl myslet, že se bojím (že na to nemám koule?). Mám problém nějak slovně vyjadřovat city. Lžu o svých sexuálních zkušenostech, ale naopak než většina holek, které tvrdí, že s nikým nic neměly, aby nevypadaly jako děvky. (Ne, nesnažím se vypadat jako děvka.) Radši se bavím s klukama a je mi líp v hospodě u piva, než v obchoďáku. I když jsem pacifistka, hrozně bych chtěla vědět jaký to je, někoho zmlátit (a dokonce už na to mám adepta). (Připomíná mi to film The Runaways: "Hele, brzdi. Z tohohle nemůžeš vyjít dobře. Když vyhraješ, tak jsi zmlátil holku. A když prohraješ, zmlátily tě dvě. Puberťačky.")


Na druhou stranu mám ale i spoustu holčičích znaků (ehm, možná třeba tělo?), ale to je vedlejší. Všechny tyhle vlastnosti, a je jich ještě víc, způsobují jeden problém: Je pro mě obtížné sehnat si nějakýho kluka. Časem se totiž všechny moje požadavky smrskly na jedinej: Musí být víc klučičí než já.

Včera jsem měla oslavu narozenin. Bylo to úplně jiný, než jsem čekala. Už od začátku, protože tam z patnácti pozvaných dorazili čtyři, slovy čtyři kámoši. (Jak to vyjádřil můj táta: "Aspoň se oddělilo zrno od plev.") Taky to bylo zvláštní v tom, že dva z nich vůbec nepili alkohol a ten třetí si dal asi jedno pivo. Stejně ale kolem půlnoci došlo na hru na pravdu. A právě jeden z těch střízlivých měl opravdu hustý otázky. (Mimochodem, byl to Fidel.) Pral se třeba Bráchy, jesli má radši mě nebo Betty. Mně položil otázky dvě. První zněla: "Kdysi jsi mi řekla, že máš problémy s tím, vyjadřovat svoje city." (Ano, to jsem mu řekla, když mi říkal že mě má rád/miluje atd. a já mu na to nebyla schopná nic odpovědět i když jsem chtěla.) "Bylo to tak odjakživa, nebo to způsobila nějaká konkrétní událost?" Cože?!

No odpověděla jsem na to diplomaticky (to mi jde): "Bylo to tak odjakživa, ale některé události to hodně posílily." Další otázka byla úplně poslední před odchodem domů. A docela mě dostala. "Co byla tvoje nejodvážnější sexuální zkušenost?" Nemohla jsem to nijak zamluvit. A, jak už jsem psala, nerada něco takovýho vyprávím ostatním. Takže jsem se z toho snažila nějak vykecat, a tak jsem řekla, že odvážnost je dost subjektivní pojem, a oni řekli, že se sex počítá do jednoho a nemusím to nijak specifikovat. (On na tuhle otázku už odpovídal i Ringo, a ten řekl něco jako že nejodvážnější bylo, když se držel za ruku s Bídou.) Na to jsem řekla, že když to nemusím specifikovat, tak "bych to řekla, ale nechci vypadat jako děvka".

A tohle je asi to nejhorší na tom, že nemám žádnou kamarádku. Přece jenom mi to trochu chybí a výjimečně bych šla ráda do toho obchoďáku a zkoušela si oblečení. Ráda bych měla někoho, komu bych mohla říct, že jsem při té hře říkala prakticky všechno opačně a ráda bych měla někoho, komu bych mohla říkat pravdu o sexuálních zkušenostech a dalších věcech. Někoho, komu bych mohla vyprávět, jak zase hrajeme s Fidelem tu hru, kdy se schválně navzájem dotýkáme, tak aby si toho ostatní nevšimli, a soutěžíme, kdo vydrží dýl za tím druhým nejít až půjde třeba na záchod. Někoho, před kým bych se nebála brečet a někoho, komu bych mohla říct, že ho mám ráda.

Bože, mluvím jak holka!
 


Komentáře

1 *.* Lucc *.* | Web | 16. června 2012 v 19:01 | Reagovat

to byl účal aby bylo jen kus culíku a ofina,víš

2 Bezejmenné Esko | Web | 16. června 2012 v 20:28 | Reagovat

Já jsem taky kluk, tím citovým chováním jak řikáš a taky mám radši mužskou společnost, ikdyž auta, sporty a pc hry nejsou věci o kterých se obvykle rozkecám.

3 Christiane | Web | 16. června 2012 v 20:30 | Reagovat

Mám to podobně...
Mám snad akorát jednu dobrou holčičí kamarádku, jinak samý kluky.
Holt s klukama se líp kecá... ^^

4 Mary-Ane | Web | 16. června 2012 v 23:56 | Reagovat

Článek je perfektní, protože v něm vidím sama sebe, tedy jestli jsem to dobře pochopila s tím množstvím partnerů atp, protože dělám to stejné, Taky se víc kamarádím s kluky, ovšem je to spíš tím, že se mi líbí gayové (můj radar nefunguje, tak mi to musí až říct, že jsou na kluky), takže se z nás stanou kámoši. Nebo jsou ti kluci zadaní a to nemá šanci na nic, než přátelství. S tou oslavou to taky chápu. K mým dvacetinám mi popřáli dohromady 4 kamarádi. Nevyčítám jim to, protože jsem si to v honbě za poznáním, komu na mě záleží, smazala z FB, tak kdo nemá tak dobrou paměť, jako já, neměl šanci vědět, kdy ty narozky mám...

Jinak děkuju moc za komentíř u mě na blogu :)) Protože SPONTÁLNÍ, to je gól :D

5 Mary-Ane | Web | 17. června 2012 v 0:01 | Reagovat

Ježiš já na ten seznam úplně zapomněla. On už je tak moc neaktuální, že mě to děsí... Jenže mě bolí i číst, jak moc se změnilo... Ale takový seznam se hodí, čtenář aspoň není zmatený

6 Cleia Scampish | Web | 17. června 2012 v 15:32 | Reagovat

Musím se přiznat, že je mi taky líp mezi klukama. Mám nejlepšího kamaráda, ne nejlepší kamarádku. Je pravda, že kluci berou věci hodně jinak. Možná to mi pomáhá.. Hláška z Runaways naprosto sedí. Je to skvělej film... Kamarádku mezi holkama mám samozřejmě taky, ale jak říkám, ne nejlepší. Jak píšeš, že by bylo fajn zajít třeba do obchoďáku atd., taky raději chodím s kámošem, je jako můj bratr.. Doufám, že v budoucnu na nějakou spřízněnou dívčí duši narazíš =)

7 empty--island | Web | 18. června 2012 v 21:15 | Reagovat

Tenhle článek má něco do sebe... někdy se možná všechny cejtíme jako kluci.

Držím ti palce v SuperStar, snad zažiješ to nadšení a radost, jako jsem zažila já, když jsem zjistila, že mě vzali. :D

8 Blé | Web | 19. června 2012 v 19:24 | Reagovat

ano všichni jsme vlastně kluci.

9 Hanele | Web | 20. června 2012 v 20:17 | Reagovat

Sakra, teď si připadám divně já, když si prostě přijdu jako holka, se všim všudy :D
Mám ráda klučičí kamarády, ale...furt se cejtim dobře mezi holkama. I když mi z toho, v jakym se musim pohybovat slepičinci ve škole občas cvoká.
Měla jsem období, kdy jsem si absolutně s holkama kolem sebe nerozuměla a bavila se s klukama...ale i když jsem dospěla do fáze, že mám holčičí kamarádky a cítím se fakt žensky, nedokážu si s těma holkama povídat, problém je určitě někde jinde než v pohlaví.

10 Christina | Web | 21. června 2012 v 17:28 | Reagovat

Nemohla jsem opravdu přijít na tvé narozky kvůli zánětu šlachy, ale popravdě, musím se ti příznat, že nerada poznávám nové lidi a hrozně špatně se cítím s lidmi, kteří jsou mi cizí a pak- prostě si říkám "co bych tam sakra dělala?" Ale dárek ti dát musím, jen co se dostanu do města, bohužel ti koupím jenom maličkost, protože jsem na tom dost finančně špatně, ale do těch dvouch stovek to bude. a to, že neprojevuješ žádné city (alespoň přede mnou), mě nevadí, naopak se tomu chci taky naučit, nesnáším holky, které se dokáží rozbrečet před třídou, nevím sama proč, ale hrozně mě to nějakým způsobem irituje, jenže pak zase vlastně ani nevím, jestli se bavím s tebou a nebo s někým úplně jiným... (P.S. odepiš  na tomto blogu, pokud budeš chtít odepisovat)

11 lovitka | Web | 22. června 2012 v 14:56 | Reagovat

Hm... srát na zařazování do kategorií a stereotypy. Asi tak :)

12 Meggy | Web | 22. června 2012 v 18:09 | Reagovat

Nedávno jsem zjistila, že mám taky problém vyjadřovat svoje city. Je to divný, ale prostě to tak nějak nejde no... A kluci jsou lepší kamarádi. Líp se s nima povídá.  A celkově mají lepší uvažování.

13 M. | 22. června 2012 v 21:54 | Reagovat

Ten pocit souvisí s teorií čínského konfucianismu, s modelem jin a jang, který říká, že v ženě je kousek muže, v muži kousek ženy. Vzájemně se doplňují, navazují na sebe, podporují se a je to naprosto přirozené..

Ale musím souhlasit s Hanele, že vzájemné porozumnění si nesouvisí s rozdílným pohlavím, ale především se týká člověka samotného a jeho osobnosti.

14 imdisabled | Web | 24. června 2012 v 23:08 | Reagovat

Zajímavé, můžu si dovolit zeptat se na tvůj věk? V určité fázi svého života jsem se cítila podobně :D

15 bludickka | Web | 25. června 2012 v 19:35 | Reagovat

Souhlasím s M. V každým je to i ono jen v různém poměru. Taky mi občas chybí kamarádka. Nějaká, která je oporou a ne věčnou soupeřkou.

16 ratuska | Web | 25. června 2012 v 22:11 | Reagovat

Já se se svým miláčkem ráda cítím jako holka, ale na pivo jdu sednout raději s chlapama, kecáme o kravinách a koukáme na ženský :-).

17 KT Wild* | Web | 26. června 2012 v 19:52 | Reagovat

Píšeš poutavě,ač mě některá tvá rozhodnutí zarážejí.Například si nemyslím,že většina holek říká,že žádné nemá,když má.Jsou to různé skupinky.Jedny se chvástají,aby vypadaly drsně,druhé říkají pravdu a třetí jak jsi říkala ty raději moc nemluví,aby nevypadaly jako děvky.Já se o sexu bavím právě s těmi kamarádkami,ale jinak nemám potřebu to ventilovat neznámým lidem,nebo celkově překrucovat.Zbytečné a mně to přijde i hloupé.Jinak...v dnešní době je těžké najít kluka,když tu chodí spousty "kluků" - viz. vyžehlené vlasy,Bieberové atd. ...Přece jenom jsem zjistila,že úplně nevymřeli.Proto přeji štěstí,při hledání kamarádky a toho kluka.

18 Someone Invisible | Web | 28. června 2012 v 15:40 | Reagovat

Já jsem v něčem spíš kluk, v něčem spíš holka. Mám spoustu "kamarádek", ale většině z nich nemůžu říct nikdy nic. A těch pár, co jsem jim mohla říct skoro všechno, se se mnou buď přestalo bavit, nebo jsou naštvaný, že se se mnou bavěj kluci. Ale kluci jsou prostě lepší, než holky. Tolik se nepřetvařujou. A vůbec.
Já mám taky problém vyjádřit svý city.
Můj požadavek na kluka je: Musí bejt živej :D

19 Ariwa | Web | 4. července 2012 v 16:26 | Reagovat

Všechno, co jsem přečetla se výborně hodí i na mou osobu. S city a pláčem to mám podobně. Nicméně od kluka o čekávám jen jedno.. chci aby uměl říct, co se mi líbí a co ne. Aby to byl prostě trošku větší frajer.. než ty, co jsem do teď potkala. Protožet jako panenka a svatost sama si nepřipadám a rozhodně taková nejsem ;D.

20 Kim | Web | 9. července 2012 v 20:44 | Reagovat

Však já si taky připadám že jsem ženská jako za trest...

21 Bels | E-mail | Web | 13. července 2012 v 0:45 | Reagovat

Inu nemám to jak ty, nicméně i klukům se do říct vše, nebo skoro vše. Já mám nejlepšího kamaráda, kterému říkám skoro vše a viděl mě při situacích, kdy opravdu málokdo.

22 Janey | Web | 16. července 2012 v 16:08 | Reagovat

Máš psa?
Psi sou skvělý kamarádky.
Jen do těch podprsenek je necpi.

23 K. | Web | 29. července 2012 v 15:46 | Reagovat

V dnešní době je to vlastně samozřejmé, že se spousta z nás cítí tak trochu jako kluk, bude to asi tím že kluci už nejsou úplní kluci a tak když uděláš něco co nedělá holka je z tebe kluk. Můj kluk, když jsem ho ze srandy pěstí bouchla z boku do ramene, mi řekl že jsem jak kluk, ikdyž já si připadám naprosto jako holka. Měli by jít na vojnu. :D

24 K. | Web | 29. července 2012 v 15:47 | Reagovat

... Mimochodem to s tou vojnou mi vždycky říká moje babička, dávám jí za pravdu. :D

25 Shari | Web | 3. srpna 2012 v 23:37 | Reagovat

Mně nevadí chovat se a cítit se jako holka, i když občas dokážu být i drsnější. Ale to jen když si to situace vyžádá. Přímý holky, co se chovají trošku v něčem spíš jako kluci, bývají nejlepšími kamarádkami. S takovými lidmi si pak člověk na nic nemusí hrát.

26 Emanuela | Web | 4. srpna 2012 v 16:37 | Reagovat

chápu tě :-) holky maj děsný tajnosti, místo aby řikaly věci na rovinu. nebo se třeba pomlouvaj, ale kluci sii to vyřídej hned na rovinu. Já bych možná byla někdy za ty klučičí kámoše ráda, ale s tou "nejlepší kamarádkou-holkou" tě taktéž chápu.

27 fosforová. | Web | 5. srpna 2012 v 4:45 | Reagovat

Táta mi řekl, že sem měla bejt spíš kluk. Musim s tim souhlasit. Ale musim souhlasit i s posledním /předposlednim/ odstavcem. Pořádnou kámošku bych potřebovala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.