Missing

4. května 2012 v 14:05 | Sweet Jane |  o ničem
Nepsala jsem sem tak dlouho, protože jsem neměla počítač. Normálně přestal fungovat a já jsem přišla o všechny povídky, písničky, nahrávky, filmy a fotky z posledních let. Docela mě to sebralo. Už jsem se s tím nějak smířila a připadám si tak jako "znovuzrozeně". A bez počítače mi bylo nádherně. Teď máme notebook, ale vlastně jen půjčený a mně se na něm děsně blbě píše.

Vlastně mě poslední dobou sbírá celkem dost věcí. Babičce umřel kocour. Sice jsem ho neměla tak ráda, jako kočku Micinku, kvůli který jsem brečela hodně dlouho, ale stejně mě to mrzí a pořád si to nepřipouštím. Přejelo ho auto před domem na silnici (nikdy dřív nechodil ven, jako na ulici). Matka na mě pořád řve kvůli známkám z chemie - z poslední písemky mám zase 4- (moje známky jsou tři 4-) a ona prý nemohla celou noc spát, protože se bojí že dostanu pětku na vysvědčení a vyhoděj mě ze školy.



A potom ta věc se Sjúzi. Nechtěla jsem sem o tom psát, protože si to zřejmě přečte, ale tak ať. Zároveň tohle ale nemá být nějaká zpráva, jako dřív, když jsme se hádaly a usmiřovaly prostřednictvím článků na blogách. Já... pořád ještě nechápu, o co vlastně jde, ale prostě jsme se pohádaly. Přes mobil. Jako vždycky, všechno se přece musí řešit zprávama. Já jí vyčítám, že se mnou tráví málo času a ona mně, že jsem naštvaná, když nemá čas. Já jí vyčítám, že se chová líp k ostatním a ona mně že nemám ráda její kámošky.

Měly jsme jít na Zombie Walk. Byl to Bídin nápad, původně, ale ta tam nemohla a místo toho jede se Sjúzi na chatu (kam já asi nesmím). A ona (Sjúzi) prostě , že já tam sama nepůjdu a nikoho jiného, kdo by tam se mnou šel, nemám. Všechny ty věci za nevím-kolik peněz jsem naházela do igelitky a dala pod postel. Nevím, jestli budu schopná tam příští rok jít a všechno to ještě vidět. (Kromě toho bych tam možná potkala Jima, což by nebylo zrovna zlepšení stavu mých nervů.)

Teď nevím, co mám dělat. Teda vím, co bych měla udělat, ale nevím, co udělám. Měla bych za Sjúzi jít (teď se čtyři dny neuvidíme) a omlouvat se jí. Když já nevím, jestli to dokážu. Ano, dokážu se omluvit, pokud něco udělám, ale tady vlastně nevím, za co přesně bych se omlouvala a mně je zbytečné omlouvání děsně, ale děsně protivné. Hlavně mi na tom přijde zvláštní, že já s Bídou jsme na tom byly dobře a i když se nemáme moc rády a občas se štveme, tak se nehádáme a nějak tak koexistujeme.

Prý to zlepší čas. Ale jak dlouho mám čekat?


P.S.: Sjúzi, rozhodně to nemyslím zle, a ty to víš. Jenom doufám, že to nebude trvat příliš dlouho, aby pak nebylo too late. Nebo je snad too late to be late again?
 


Komentáře

1 Linda Teatime | Web | 4. května 2012 v 17:45 | Reagovat

To s tím kocourem tedy upřímnou soustrast, spolužačce taky přejeli kocoura, a pak hrozně dlouho brečela. A budu držet palce se vším, s kamarádkou i se známkami. Mimochodem to že se kamarádka víc věnuje jiným to znám, a taky mě to občas mrzí.

2 Vašek | 4. května 2012 v 21:49 | Reagovat

S počítačem nezoufej, to že odešel neznamená že zmizely i data. Co na něm odešlo? Jestli neodešel disk tak z něj ty data dostaneš)prostě ho vyndej a zapoj ho do jinýho počítače) a jestli odešel tak z něj ty data taky dostaneš, ale pravděpodobně to bude stát spoustu peněz, takže si musíš říct jestli to za to stojí.

3 Lennie Heroin | E-mail | Web | 5. května 2012 v 21:17 | Reagovat

i takovej člověk, kterej pořád nadává a snaží se ignorovat moderní dobu, jako já, by asi řval, nadával a byl totálně v hajzlu pěkně dlouho, kdybych přišel o všechny songy (néé, néé jednou k tomu určitě dojde a já budu bez virtuální sbírky muziky. přesně tady je to kouzlo kupování desek a originálních nahrávek)
ale zas si pamatuju, jak jsem loni touhle dobou byl měsíc bez kompu, kterej  na čáry přestal svítit, když jsme ho zlili pivem, a bylo to skvělý, najednou jsem měl víc časů, víc jsem vnímal určitý věci a v nádobě důležitejch věcí mýho života zase ubylo písku píčovin

4 Taychi | Web | 5. května 2012 v 22:06 | Reagovat

Moje matka na mě řve i kvůli jedné trojce za dvě měsíce... Prostě se mi občas něco nepovede a ona se z toho může podělat. A to jsem teprve na základce. -.-..

5 pavel | Web | 5. května 2012 v 22:31 | Reagovat

Když půjdeš s počítačem někam k odborníkovi, tak on ti ty data na nový počítač přendá. Aspoň tak jsem si to nechal ze starého přendat.

6 Teresa | E-mail | Web | 6. května 2012 v 8:54 | Reagovat

Všechno pryč ... to bych asi dlouhou dobu rozdejchávala.

A s tou kamarádkou to bude zase v pohodě. ;)

7 Ilma | E-mail | Web | 6. května 2012 v 17:52 | Reagovat

To s tou kamarádkou je na hovno, ale ještě pořád je šance se sejít a vyříkat si to (osobně a ne přes zprávy) dokud není pozdě.
Vlastně tě chápu, taky jsem se takhle loni pohádala, všechno tím skončilo a do dneška neznám důvod. Proto se snaž se s ní sejít a vyříkat si to, pokud ti za to stojí a nechceš, aby to skončilo.. a pokud iona bude stát o to, aby to mezi vámi bylo zase v pohodě, vysvětlí ti to.

8 Aimee Skellington | Web | 7. května 2012 v 12:50 | Reagovat

Fakt je to jednodušší :)

9 Niemand | Web | 8. května 2012 v 12:28 | Reagovat

Známky z chemie sou na pytel. Hádky s kamarádama sou na pytel. Mrtví kocouři sou na pytel.

10 Dena Hviezdička | E-mail | Web | 8. května 2012 v 18:58 | Reagovat

No možno aj niektorí dospelí, možno všetci, čo sú doma.

11 Someone Invisible | Web | 9. května 2012 v 14:55 | Reagovat

Já bych zůstala dál sama sebou. Nikdy bych nebyla někdo jinej, protože to vždycky budu já. Jenom prostě chci vymazat svojí minulost. Zapomenout na všechno to, z čeho mi ještě pořád je blbě. Ale prostě nejde. Nejde jentak zapomenout...Ale asi to tak má bejt...

12 Someone Invisible | Web | 10. května 2012 v 16:37 | Reagovat

Inspirace zní líp :D
Jo. Taky jsme se vyvinuli z opicí. A jak se řiká, opice se opičej... (jak já to slovo nesnášim...opičit se)
Lidská přirozenost. To máš pravdu.

13 Nobody | 15. května 2012 v 0:06 | Reagovat

[12]:myslím že na Tvé problémy pomůže jen ta opice... (tím myslím hned po škole jít do nejbližší hospody, nebo k větnamcům a propít sobě či nějakému kamarádovi, všechny prachy..)
Koukám že se toho v poslední době děje nějak moc najednou... Myslím že člověk jako ty určitě má ještě nějakou/ého Dobrého kamaráda/ku. Skus ten přebytek času trávit s nimi, určitě tě to přivede na jiné myšlenky..

14 bludickka | Web | 18. května 2012 v 8:17 | Reagovat

Znám ten pocit taky moc dobře. Těším se a najednou mě někdo hodí přes palubu. Už se ani nedokážu naštvávat, jen uvnitř jsem pomstychtivá a mrzí mě to. Měla jsem jít na Džbán s L. Už třetí rok po sobě. Jenže se rozhodla že půjde jen dnes a zítra pochod Prčice. Tak jsem si řekla, že nehodlám být na nikom závislá a jdu tam sama. I když to bude asi o dost míň zábavný

15 Lenny | Web | 20. května 2012 v 21:59 | Reagovat

hezký blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.