Prosinec 2011

0,00

21. prosince 2011 v 17:44 | Jane |  o ničem
Poslední dobu bych shrnula asi tak, že jsem dost nevyrovnaná. Přemýšlím o věcech, který by mě jindy ani nenapadly, mám divný nálady a žárlím na spoustu lidí (ovšem pouze na nové populární přátele lidí, který jsem měla ráda a oni mě dřív taky). Můžu se jenom utěšovat, že s koncem roku všechno skončí. Nový začátek. To je asi to, co bych potřebovala.

Už mě to fakt sere

14. prosince 2011 v 20:27 | Jane |  o ničem
Sere mě, že se ke mě všichni lidi, co mám ráda (až na L., děkuju za něj tisíckrát, i když těžko přijdu na to komu vlastně), chovaj jako ke kámošce. Jo, měla bych bejt ráda, že se se mnou vůbec bavěj. Ale já prostě těch pár lidí beru jako nejlepší kamarády, a mrzí mě, když se se mnou bavěj jenom občas, když kolem náhodou není nikdo z all-stars (ten název jsem nevymyslela já, ale docela to sedí). Asi prostě nechápou, že mi vadí za nima pořád chodit do třídy, aby se mnou mluvili, když mě oni málem ani nepozdravěj, když mě náhodou potkaj. Oni maj deset dalších lidí, se kterýma se bavěj, ale já mám jenom L. (se kterým stejně ve škole nemluvím) a tebe, K.

Konec světa

7. prosince 2011 v 19:09 | Jane |  o ničem
Zase jsem se přepočítala. Jsem totiž moc velká optimistka, abych očekávala něco špatnýho. Abych nevěřila tomu, že se povede, co chci, a že je možný abych se přiblížila splnění svýho životnýho snu. Abych si myslela, že je možný, že mě moje matka pochopí, a že jí dojde, co je pro mě důležitý a jak moc. Když já prostě nemám na to, sebrat se a odejít z bytu, když na mě předtím matka řve že nikam nesmím ani náhodou. Jsem asi srab. Už tolikrát jsem si říkala, že až mi o něco opravdu půjde, něco takovýho udělám, a ono ne.

Prostě to nepobírám

5. prosince 2011 v 19:22 | Jane |  o ničem
Byla jsem na koncertě The Chancers, ale nebylo to tak úžasný, jak jsem čekala. Asi právě proto, že jsem se na to tak děsně těšila, to nakonec nevyšlo tak, abych tam mohla jít s K., se kterou jsem tam jít chtěla. Takže jsem si to pořádně neužila. Ale hráli samozřejmě dobře, CCTV Allstars taktéž. Jak by to vlastně mohlo bejt jinak!

Pakt

2. prosince 2011 v 20:22 | Jane |  o ničem
Dneska jsem čekala na bus, protože jsem nechtěla jít v dešti celou cestu domů pěšky (papírové tašky IKEA sice něco vydrží, ale přece jen bych se o ně v dešti docela bála). Na zastávce stál starší pán, který si něco říkal pro sebe. Nevěnovala jsem mu tolik pozornosti, ale byl čím dál hlasitější. Provolával tam věci jako "zkurvenej národ", "je tu plno cikánů, co nepracujou a neplatěj daně", "chce to plýýýn, plýýýn" a "ten Hitler by to tu dal do pořádku".