Droboučká paralela

6. listopadu 2011 v 17:31 | Jane |  o ničem
Jsem smutná.

To je normální, ale u všech ostatních. U mě to normální není. Já jsem vždycky ta, co se neustále usmívá a má dobrou náladu a je optimistická a všem právě z těch špatných nálad pomáhá. Neustále jsem upovídaná a veselá a nenaštvávám se, když k tomu nemám opravdu vážný důvod.


Ale vemte si, že včera jsem se málem rozbrečela. Já!

Moje nejlepší kamarádka (?) K. totiž řekla, že chce zůstat v pátek večer doma, protože je unavená. Já jsem nemohla pochopit, a doteď nechápu, že člověk pod třicet let dobrovolně zůstane v pátek večer doma. Potom jsme se pohádaly.

Včera jsem přemejšlela, jak se s ní udobřit. Dokonce jsem jí napsala děsně sentimentální dopis, kterej jsem plánovala jí poslat po nějaké kamarádce nebo jí ho dát do skříňky. Jakože jsem se s ní nechtěla hádat, a že na to zapomenem, etc. etc. Večer jsem jí ještě chtěla volat, jestli náhodou nemá čas, že bychom někam mohly jít, ale uvědomila jsem si, že mi říkala, že jí nefunguje mobil, nebo tak něco. Napsala jsem teda její mámě, jestli můžu K. zavolat na její telefon.

Zrovna, když jsem v sedum vycházela z bytu, mi K.ina máma odpověděla. "Ahoj," psala mi, "K. není doma. Je na oslavě narozenin N. Má nové číslo, asi ti ho zapomněla dát(!)." Zírala jsem do toho telefonu, jestli to dobře chápu. Potom jsem se trochu uklidnila, seděla jsem až do půl dvanáctý venku s kamarádem, kterej si to všecko vyposlech.

Vím, že tohle čteš, K. Nevím, jestli jsem ráda, nebo ne. Můžu teď jenom čekat, jestli se začneš obhajovat a útočit, nebo jestli se mi začneš omlouvat, nebo jestli budeš dělat něco úplně jinýho. Možná byla tohle celý jenom shoda náhod, možná jsi mi fakt posílala nový číslo a zpráva mi nepřišla. Ráda bych na tohle zapomněla, ale nevím jak.

Nejhorší je, že na lidi, který mám ráda, se nedokážu pořádně naštvat...

Nic není jako dřív
Nic není jak bejvávalo
Bohužel, bohudík
Co myslíš, ségra, je to hodně nebo málo?
(Chinaski)
 


Komentáře

1 Blé | Web | 7. listopadu 2011 v 17:43 | Reagovat

ou, tak to fakt nasere. nevím co bych dělala na tvém místě. Přátelé se neopouští, hajzlům se neodpouští. V přátelství je dost důležitá pravda a upřímnost - říct si něco narovinu, ale takhle se tomu vyhýbat? fakt divný, možná to byla jen náhoda, jak říkáš, ale nevím. Přeju ti ať si to vyřikáte a ať je to zase v pohodě ;-)

2 pavel | Web | 10. listopadu 2011 v 21:03 | Reagovat

To raní. Tak tomasi nebude úplně dobrá kamarádka.

3 lenkafashion | 11. listopadu 2011 v 18:42 | Reagovat

Pekný blog ked chceš pozri si môj lenkafashion.blog.cz

4 bludickka | Web | 13. listopadu 2011 v 9:08 | Reagovat

Snad bude mít dobré důvody a zase se usmíříte..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.